Leden 2014

Ray Bradbury: 451 stupňů Fahrenheita

„Zdvižený ukazováček pro budoucí generace.“

Asi takto by se dala charakterizovat kniha, která byla poprvé vydána roku 1953. Myslím, že Ray Bradbury touto knihou chtěl tak trochu všem ukázat, že se nám v budoucnu může stát přesně to, co popisuje v knize. Tedy že budeme nekulturní společnost, zato velmi techniky vyspělá a naše jediné potěšení bude sledovat televizi. Ray dokonce tuto televizi dotáhl ještě dál a udělal z ní „telestěnu“. Avšak v celkovém důsledku po více než půlce století od jejího vydání nám nechybí moc k tomu, aby naše společnost vypadala tak jak Bradbury popisuje v této knize.

451° Fahrenheita vypráví příběh o požárníkovi Guyovi Montagovi, který ovšem nemá na práci požáry hasit, ale zakládat je. V této době je totiž zakázáno číst knihy nebo vlastnit knihy. A každý, kdo poruší zákon, musí tedy být potrestán. Jeho knihy jsou spáleny a on je vězněn, a tak někteří lidé raději umírají v plamenech se svými knihami, než aby žily ve světě bez knih.

Svět se však začne Montagovi měnit, když si jednou promluví se svou sousedkou Clarissou McClellanovou, která mu řekne historii požárníků a vzpomíná, jak dříve bylo vše jiné a lidé si spolu povídali. Dnešní doba je podle ní uspěchaná, když je člověk unaven, jde se projet a prostě jen jezdí rychle autem po dálnici, poté se vrátí a opět jen sleduje telestěnu a prožívá místo svého života příběhy jiných. V Montagovi to začne hlodat a tak při jednom zásahu zkusí jednu knihu vzít, aby zjistil, co vlastně se v těch knihách píše a o co přichází.

Vezme si v práci volno, aby mohl v klidu číst knihu, avšak jeho veliteli Beattymu je to divné a tak ho jde navštívit a po chvilce je mu jasné, že si čte knihu. Řekne mu tedy pravidlo, podle kterého si každý požárník může přečíst nějakou knihu, ale do 24 hodin ji musí spálit. Prý je to takové pravidlo aby se požárníci přesvědčily, jaké zlo se v knihách ukrývá. Montag si tedy přečte knihu, avšak místo toho aby je chtěl dál pálit, začínají se mu líbit. Najednou se z požárníka stane antipožárník. Chce knihy zachraňovat a pečovat o ně, ne je pálit.

Jak to pokračuje dál, vám samozřejmě neřeknu, abyste měli nějaké to překvapení, protože kniha bez překvapení je jako předem rozbalený dárek a ty nikdo nemá rád. Doufám však, že jsem vás aspoň trochu nalákal k přečtení si této knihy. Mě opravdu zaujala a rád si ji kdykoliv přečtu znovu.

Jakub

www.devianart.com